Jelikož jsem člověk zvídavý, vzal jsem kameru a šel nevítán nezván holkám provést revizi.
Bylo to večer, sluníčko nedělá dobrotu a a zkresluje výsledek. Co dovede, to zde také uvidíte.
Co mě překvapilo bylo, že dřevěný úl Langstroth zářil stejně jako úl z 4 cm silného extrudovaného polystyrenu.
 |
| nezateplené dřevěné úly |
 |
| extrudovaný polystyren |
Teplota vzduchu byla kolem -3 stC. Rozdíl mezi světlejší plochou, kde je chomáč včel a tmavší kde není, je cca 2 st.C.
Co jsem to ale za návštěvu, když nejdu dál? Tak jsem to risknul a podíval se pod střechu přímo na zimující chomáč včel. Jo, měl jsem strach, abych je nevyrušil a taky nedostal žihadlo v lednu :-).
To by asi nikdo nevěřil, že to mám od včelky. Ale vůbec jim to nevadilo a pěkně seděly mezi rámky, ani nezačaly výhružně bzučet. Obsedaly polovinu nástavku od stěny ke stěně.
Možná se na mně někdo bude zlobit, ony se vedou velké spory zda zateplené nástavky, nebo ne.
Jistě jsou v nich rozdíly, ale při tomto snímku vidím jedno. Uprostřed chomáče je teplota k 30 stC.
Na povrchu se pohybuje kolem 7st.C a v levém spodním rohu -3st C. Na bodě Z1 -0,7 stC a Z5 - 2,9stC
Druhá věc co včelky dělají, když na ně svítí slunce, zda izolace úl uchrání a jaký je v něm jarní rozvoj. jak reagují na oteplení atd...
Proto jsem následující den v poledne uděl několik fotek, zrovna když na pár minut vysvitlo slunce.
 |
| pohled na zimní chomáč |
 |
| Pohled termokamerou na chomáč včel |
Malý úl uprostřed. Vrchní nástavek jsem stačil ošetřit zeleným akrylátovým nátěrem proti sublimaci polystyrenu...teplota 9 st. C. Spodní, neošetřený nástavek má teplotu -0,5 st.C.
Úl vpravo má dřevěné dno... teplota cca 6stC. Nástavky jsou bez nátěru, bílé.
No a když jsem tak do toho úlu hleděl, tak jsem musel udělat také nějaký detail. Tak se pokochejte.
 |
| mezi rámky |
 |
| včelka |
 |
| jsi nám ukradený! |
Jaký je závěr? V zimě pokud je mráz je teplota v úlech stejná bez rozdílu, jestli je zateplený, nebo ne.
Izolace bude mít význam v jarním rozvoji, kdy se chomáč včel rozvolní a začne ovládat prostor, tím i regulaci ventilace. Otázka je jak rychle na druhou stranu budou reagovat na změnu počasí. Jaký vliv má odstín barvy na úlech na jaře a v létě.
U nás dělali někteří pokusy s uteplenými a neuteplenými nástavky. Konečný verdikt byl, že izolace nemá vliv na výnos. Úl medu nepotí. Samozřejmě je i hodně jiných co mají opačný názor.
Já mám polystyrenové ze dvou důvodů, levná a rychlá výroba, lehká manipulace.
Já šel při pokusech trochu dál. Vlhkost v úlech.
Když jsem měl včely před 20 lety tvořil strop záklop z deštiček, na něm byly položeny noviny a dvě vrstvy filcu. To celé zastřešovala plechová střecha s větráním.Když jsem si dovezl oddělky, byla na stropě položená plastová folie a zaizolovaná střecha..
Folii dnes používá většina včelařů jako obrovský pokrok a zjednodušení obsluhy úlů, protože vidí co se v nich děje bez přímého kontaktu. Bral jsem to také tak.
Včelky je v zimě lépe nechat v klidu a nerušit, jen odebrat měl na vyšetření a chodit kolem po špičkách. Proto jsem neviděl to co teď.
To je právě velká chyba. Když jsem dělal termofotky, na folii byla veliká kondenzace.
Díval jsem se tedy po netu, kdo se k tomu nějak vyjadřuje. Vědecky bylo uveřejněno hodně prací, jaká je uvnitř úlu teplota, kde se včely nachází, kolik spotřebují zásob atd....dokonce vliv vytápění úlu na včely v zimě.
Ale nikde jsem nenašel, jaká je v úlech vlhkost. Nikde není žádný záznam o tom jakou vlhkost má volně žijící včelstvo ve stromě.
Součástí termokamery je vlhkostní čidlo. Dal jsem je tedy do úlu a šokovala mě hodnota 87% vlhkosti.
Tak jsem procházel názory zkušenějších včelařů. Na stránkách p. Sedláčka je uveden jeho způsob. Do konce ledna je na jeho stropech krmítko a teprve začátkem února utepluje stropy. Jiní mají pootevřená očka a tím se vlhkost dostává z úlu ven. Teprve na americkém webu byl nějaký konkrétnější pokus s difuzně otevřenou izolací stropu. Včely měl umístněné v zhruba stejném teplotním pásmu. Udává nižší spotřebu zimních zásob a také změnou izolace přes léto vyšší přínos medu.
Udělal jsem tedy na jednom včelstvu malý nástavek s jedním otvorem v horní části. Na včely položil plátno a celé zaizoloval dekou z ovčí vlny. Na otvoru se cca 4 hodiny tvořil led. Potom již ne. Po změření vlhkosti uvnitř úlu klesla hodnota na 60%. Deka na stropě úlu suchá.
Když jsem zjištění zveřejnil na včelařském fóru, někteří namítali, že včely mají jiné nároky než lidé. Ano, je to pravda. Jiní tvrdili, že potřebují zkondenzovanou vodu na folii pro jarní rozvoj. Ale ani včely určitě nemají rády takovou vlhkost.
Tuto teorii přednášel také MVDr. Zdeněk Klíma http://www.youtube.com/watch?v=V1x7Phgdt3U
Vraťme se trochu zpět a vzpomeňte, v čem včelařili naši předci. Kláty, slaměné košnice atd.. Žádné folie a nepropustné stropy, žádná vlhkost v úlu. Zamyslete se nad tím!
Aby toho nebylo málo, zakoupil jsem datalogger na záznam teploty a vlhkosti a umístil ho uvnitř úlu. Cca za dva- tři měsíce dám nějaké výsledky.
Na obrázky a text se vztahuje ochrana autorských práv!
