Nikdo neví odkud je a proč je, ale drží se mne od roku 2007.
Co to je? http://cs.wikipedia.org/wiki/Sarkoid%C3%B3za
Jak se cítí lidé co ji mají? http://diskuse.doktorka.cz/plicni-sarkoidosa/
Co dodat?
Nějak bylo a nějak bude .......... vždy může být hůř.
čtvrtek 21. února 2013
pátek 8. února 2013
Video z termokamery a včely
Narazil jsem na webu na video pořízené termokamerou.
Nedá mi to, musím sem dát odkaz. http://vimeo.com/34637634
zdroj: http://www.pupating.org/
Jako další je zde video úlu setříhané z tří měsíců života:
Nedá mi to, musím sem dát odkaz. http://vimeo.com/34637634
zdroj: http://www.pupating.org/
Jako další je zde video úlu setříhané z tří měsíců života:
neděle 13. ledna 2013
Včely a termokamera - termovize - vlhkost
Je zima a člověk je zvědavý co dělají včelky. Kudy uniká teplo, zda uteplený úl má nějaký význam atd...
Jelikož jsem člověk zvídavý, vzal jsem kameru a šel nevítán nezván holkám provést revizi.
Bylo to večer, sluníčko nedělá dobrotu a a zkresluje výsledek. Co dovede, to zde také uvidíte.
Co mě překvapilo bylo, že dřevěný úl Langstroth zářil stejně jako úl z 4 cm silného extrudovaného polystyrenu.
Teplota vzduchu byla kolem -3 stC. Rozdíl mezi světlejší plochou, kde je chomáč včel a tmavší kde není, je cca 2 st.C.
Co jsem to ale za návštěvu, když nejdu dál? Tak jsem to risknul a podíval se pod střechu přímo na zimující chomáč včel. Jo, měl jsem strach, abych je nevyrušil a taky nedostal žihadlo v lednu :-).
Možná se na mně někdo bude zlobit, ony se vedou velké spory zda zateplené nástavky, nebo ne.
Jistě jsou v nich rozdíly, ale při tomto snímku vidím jedno. Uprostřed chomáče je teplota k 30 stC.
Na povrchu se pohybuje kolem 7st.C a v levém spodním rohu -3st C. Na bodě Z1 -0,7 stC a Z5 - 2,9stC
Druhá věc co včelky dělají, když na ně svítí slunce, zda izolace úl uchrání a jaký je v něm jarní rozvoj. jak reagují na oteplení atd...
Proto jsem následující den v poledne uděl několik fotek, zrovna když na pár minut vysvitlo slunce.
Levý úl je dřevěný a jeho levá polovina je ve stínu. Teplota na jeho povrchu je velmi rozdílná. Ve stínu -2stC a na slunci +7 stC.
Malý úl uprostřed. Vrchní nástavek jsem stačil ošetřit zeleným akrylátovým nátěrem proti sublimaci polystyrenu...teplota 9 st. C. Spodní, neošetřený nástavek má teplotu -0,5 st.C.
Úl vpravo má dřevěné dno... teplota cca 6stC. Nástavky jsou bez nátěru, bílé.
No a když jsem tak do toho úlu hleděl, tak jsem musel udělat také nějaký detail. Tak se pokochejte.
Fotky byly pořízeny od 8.12.2012 do 11.1.2013 za stejných tepelných podmínek cca -3 stC.
Jaký je závěr? V zimě pokud je mráz je teplota v úlech stejná bez rozdílu, jestli je zateplený, nebo ne.
Izolace bude mít význam v jarním rozvoji, kdy se chomáč včel rozvolní a začne ovládat prostor, tím i regulaci ventilace. Otázka je jak rychle na druhou stranu budou reagovat na změnu počasí. Jaký vliv má odstín barvy na úlech na jaře a v létě.
U nás dělali někteří pokusy s uteplenými a neuteplenými nástavky. Konečný verdikt byl, že izolace nemá vliv na výnos. Úl medu nepotí. Samozřejmě je i hodně jiných co mají opačný názor.
Já mám polystyrenové ze dvou důvodů, levná a rychlá výroba, lehká manipulace.
Když jsem si dovezl oddělky, byla na stropě položená plastová folie a zaizolovaná střecha..
Folii dnes používá většina včelařů jako obrovský pokrok a zjednodušení obsluhy úlů, protože vidí co se v nich děje bez přímého kontaktu. Bral jsem to také tak.
Včelky je v zimě lépe nechat v klidu a nerušit, jen odebrat měl na vyšetření a chodit kolem po špičkách. Proto jsem neviděl to co teď.
To je právě velká chyba. Když jsem dělal termofotky, na folii byla veliká kondenzace.
Díval jsem se tedy po netu, kdo se k tomu nějak vyjadřuje. Vědecky bylo uveřejněno hodně prací, jaká je uvnitř úlu teplota, kde se včely nachází, kolik spotřebují zásob atd....dokonce vliv vytápění úlu na včely v zimě.
Ale nikde jsem nenašel, jaká je v úlech vlhkost. Nikde není žádný záznam o tom jakou vlhkost má volně žijící včelstvo ve stromě.
Součástí termokamery je vlhkostní čidlo. Dal jsem je tedy do úlu a šokovala mě hodnota 87% vlhkosti.
Tak jsem procházel názory zkušenějších včelařů. Na stránkách p. Sedláčka je uveden jeho způsob. Do konce ledna je na jeho stropech krmítko a teprve začátkem února utepluje stropy. Jiní mají pootevřená očka a tím se vlhkost dostává z úlu ven. Teprve na americkém webu byl nějaký konkrétnější pokus s difuzně otevřenou izolací stropu. Včely měl umístněné v zhruba stejném teplotním pásmu. Udává nižší spotřebu zimních zásob a také změnou izolace přes léto vyšší přínos medu.
Udělal jsem tedy na jednom včelstvu malý nástavek s jedním otvorem v horní části. Na včely položil plátno a celé zaizoloval dekou z ovčí vlny. Na otvoru se cca 4 hodiny tvořil led. Potom již ne. Po změření vlhkosti uvnitř úlu klesla hodnota na 60%. Deka na stropě úlu suchá.
Když jsem zjištění zveřejnil na včelařském fóru, někteří namítali, že včely mají jiné nároky než lidé. Ano, je to pravda. Jiní tvrdili, že potřebují zkondenzovanou vodu na folii pro jarní rozvoj. Ale ani včely určitě nemají rády takovou vlhkost.
Tuto teorii přednášel také MVDr. Zdeněk Klíma http://www.youtube.com/watch?v=V1x7Phgdt3U
Vraťme se trochu zpět a vzpomeňte, v čem včelařili naši předci. Kláty, slaměné košnice atd.. Žádné folie a nepropustné stropy, žádná vlhkost v úlu. Zamyslete se nad tím!
Aby toho nebylo málo, zakoupil jsem datalogger na záznam teploty a vlhkosti a umístil ho uvnitř úlu. Cca za dva- tři měsíce dám nějaké výsledky.
Na obrázky a text se vztahuje ochrana autorských práv!
Jelikož jsem člověk zvídavý, vzal jsem kameru a šel nevítán nezván holkám provést revizi.
Bylo to večer, sluníčko nedělá dobrotu a a zkresluje výsledek. Co dovede, to zde také uvidíte.
Co mě překvapilo bylo, že dřevěný úl Langstroth zářil stejně jako úl z 4 cm silného extrudovaného polystyrenu.
 |
| nezateplené dřevěné úly |
 |
| extrudovaný polystyren |
Teplota vzduchu byla kolem -3 stC. Rozdíl mezi světlejší plochou, kde je chomáč včel a tmavší kde není, je cca 2 st.C.
Co jsem to ale za návštěvu, když nejdu dál? Tak jsem to risknul a podíval se pod střechu přímo na zimující chomáč včel. Jo, měl jsem strach, abych je nevyrušil a taky nedostal žihadlo v lednu :-).
To by asi nikdo nevěřil, že to mám od včelky. Ale vůbec jim to nevadilo a pěkně seděly mezi rámky, ani nezačaly výhružně bzučet. Obsedaly polovinu nástavku od stěny ke stěně.
Možná se na mně někdo bude zlobit, ony se vedou velké spory zda zateplené nástavky, nebo ne.
Jistě jsou v nich rozdíly, ale při tomto snímku vidím jedno. Uprostřed chomáče je teplota k 30 stC.
Na povrchu se pohybuje kolem 7st.C a v levém spodním rohu -3st C. Na bodě Z1 -0,7 stC a Z5 - 2,9stC
Druhá věc co včelky dělají, když na ně svítí slunce, zda izolace úl uchrání a jaký je v něm jarní rozvoj. jak reagují na oteplení atd...
Proto jsem následující den v poledne uděl několik fotek, zrovna když na pár minut vysvitlo slunce.
 |
| pohled na zimní chomáč |
 |
| Pohled termokamerou na chomáč včel |
Malý úl uprostřed. Vrchní nástavek jsem stačil ošetřit zeleným akrylátovým nátěrem proti sublimaci polystyrenu...teplota 9 st. C. Spodní, neošetřený nástavek má teplotu -0,5 st.C.
Úl vpravo má dřevěné dno... teplota cca 6stC. Nástavky jsou bez nátěru, bílé.
No a když jsem tak do toho úlu hleděl, tak jsem musel udělat také nějaký detail. Tak se pokochejte.
 |
| mezi rámky |
 |
| včelka |
 |
| jsi nám ukradený! |
Jaký je závěr? V zimě pokud je mráz je teplota v úlech stejná bez rozdílu, jestli je zateplený, nebo ne.
Izolace bude mít význam v jarním rozvoji, kdy se chomáč včel rozvolní a začne ovládat prostor, tím i regulaci ventilace. Otázka je jak rychle na druhou stranu budou reagovat na změnu počasí. Jaký vliv má odstín barvy na úlech na jaře a v létě.
U nás dělali někteří pokusy s uteplenými a neuteplenými nástavky. Konečný verdikt byl, že izolace nemá vliv na výnos. Úl medu nepotí. Samozřejmě je i hodně jiných co mají opačný názor.
Já mám polystyrenové ze dvou důvodů, levná a rychlá výroba, lehká manipulace.
Já šel při pokusech trochu dál. Vlhkost v úlech.
Když jsem měl včely před 20 lety tvořil strop záklop z deštiček, na něm byly položeny noviny a dvě vrstvy filcu. To celé zastřešovala plechová střecha s větráním.Když jsem si dovezl oddělky, byla na stropě položená plastová folie a zaizolovaná střecha..
Folii dnes používá většina včelařů jako obrovský pokrok a zjednodušení obsluhy úlů, protože vidí co se v nich děje bez přímého kontaktu. Bral jsem to také tak.
Včelky je v zimě lépe nechat v klidu a nerušit, jen odebrat měl na vyšetření a chodit kolem po špičkách. Proto jsem neviděl to co teď.
To je právě velká chyba. Když jsem dělal termofotky, na folii byla veliká kondenzace.
Díval jsem se tedy po netu, kdo se k tomu nějak vyjadřuje. Vědecky bylo uveřejněno hodně prací, jaká je uvnitř úlu teplota, kde se včely nachází, kolik spotřebují zásob atd....dokonce vliv vytápění úlu na včely v zimě.
Ale nikde jsem nenašel, jaká je v úlech vlhkost. Nikde není žádný záznam o tom jakou vlhkost má volně žijící včelstvo ve stromě.
Součástí termokamery je vlhkostní čidlo. Dal jsem je tedy do úlu a šokovala mě hodnota 87% vlhkosti.
Tak jsem procházel názory zkušenějších včelařů. Na stránkách p. Sedláčka je uveden jeho způsob. Do konce ledna je na jeho stropech krmítko a teprve začátkem února utepluje stropy. Jiní mají pootevřená očka a tím se vlhkost dostává z úlu ven. Teprve na americkém webu byl nějaký konkrétnější pokus s difuzně otevřenou izolací stropu. Včely měl umístněné v zhruba stejném teplotním pásmu. Udává nižší spotřebu zimních zásob a také změnou izolace přes léto vyšší přínos medu.
Udělal jsem tedy na jednom včelstvu malý nástavek s jedním otvorem v horní části. Na včely položil plátno a celé zaizoloval dekou z ovčí vlny. Na otvoru se cca 4 hodiny tvořil led. Potom již ne. Po změření vlhkosti uvnitř úlu klesla hodnota na 60%. Deka na stropě úlu suchá.
Když jsem zjištění zveřejnil na včelařském fóru, někteří namítali, že včely mají jiné nároky než lidé. Ano, je to pravda. Jiní tvrdili, že potřebují zkondenzovanou vodu na folii pro jarní rozvoj. Ale ani včely určitě nemají rády takovou vlhkost.
Tuto teorii přednášel také MVDr. Zdeněk Klíma http://www.youtube.com/watch?v=V1x7Phgdt3U
Vraťme se trochu zpět a vzpomeňte, v čem včelařili naši předci. Kláty, slaměné košnice atd.. Žádné folie a nepropustné stropy, žádná vlhkost v úlu. Zamyslete se nad tím!
Aby toho nebylo málo, zakoupil jsem datalogger na záznam teploty a vlhkosti a umístil ho uvnitř úlu. Cca za dva- tři měsíce dám nějaké výsledky.
Na obrázky a text se vztahuje ochrana autorských práv!
pondělí 24. prosince 2012
VESELÉ VÁNOCE a ŠTASTNÝ NOVÝ ROK
Všem přeji klidné prožití Vánočních svátků.
POUR FÉLICITER 2013
V Drysicích uspořádal obecní úřad ohňostroj pro děti v 18 hodin. Fotky bez stativu, ale pro navodění atmosféry to snad stačí. fotogalerie
POUR FÉLICITER 2013
V Drysicích uspořádal obecní úřad ohňostroj pro děti v 18 hodin. Fotky bez stativu, ale pro navodění atmosféry to snad stačí. fotogalerie
čtvrtek 1. listopadu 2012
Hubertova jízda Pustiměř 2012
V sobotu 20.10.2012 na farmě Ladislava Bureše v Pustiměři proběhla další, již osmá Hubertova jízda.
Webové stránky: www.prodejprasat.cz
Jejího zahájení se ujala ing. Jana Burešová, starosta Miloš Nevřala byl tentokrát zaneprázdněn, měl na starosti vítání občánků a svatbu.
Fotografie z akce najdete zde.
Současně se setkáním koňáků se konaly Farmářské trhy.
Tam musel Ladislav být jako zástupce zemědělců propagujících své výrobky.
V prodeji pomáhala sestra Ludmila Hodinková - Burešová. O obou akcích vyšel článek v novinách Vyškovsko 5+2dny 25.10.2012
Je škoda, že si ji pomýlili a na fotce uvedli jinou paní.
Že se jim vše povedlo, o tom svědčí "Ocenění návštěvníků za nejlepší guláš"
Aby se dostalo vděku všem, podílela se na něm nemalou měrou také maminka Vojtěška Burešová.
Webové stránky: www.prodejprasat.cz
Jejího zahájení se ujala ing. Jana Burešová, starosta Miloš Nevřala byl tentokrát zaneprázdněn, měl na starosti vítání občánků a svatbu.
Současně se setkáním koňáků se konaly Farmářské trhy.
Tam musel Ladislav být jako zástupce zemědělců propagujících své výrobky.
V prodeji pomáhala sestra Ludmila Hodinková - Burešová. O obou akcích vyšel článek v novinách Vyškovsko 5+2dny 25.10.2012
Je škoda, že si ji pomýlili a na fotce uvedli jinou paní.
Že se jim vše povedlo, o tom svědčí "Ocenění návštěvníků za nejlepší guláš"Aby se dostalo vděku všem, podílela se na něm nemalou měrou také maminka Vojtěška Burešová.
pondělí 3. září 2012
Životnost papírové izolace?
Dnes a denně se mě zákazníci ptají, jak dlouho ta papírová izolace vydrží taková jaká je?
Někdy vloni jsme prováděli aplikaci do trámového stropu. Otvory jsme nechystali, ale odstranili celou desku.
Jak jsme odstraňovali mazaninu, vyhrabávali jsme staré noviny.
To víte, že to nedá, aby se člověk nepodíval, jak jsou staré a co se v nich píše.
Jedny z nich byly LIDOVÉ NOVINY a druhé NOVÝ LID.
Vydané byly v roce 1926 a 1928. Dům byl postaven v roce 1929.
Na stropě tedy ležely 83 roků!
Majitel - stavitel použil noviny jako mezivrstvu pod vrchní hliněnou mazaninu, aby překryl spáry mezi deskami.
Jak vidíte, daly by se číst tak dobře, jako včerejší vydání.
Jen to foto mobilem :-)
A bez dnešních přísad, co se do izolace přidávají.
Někdy vloni jsme prováděli aplikaci do trámového stropu. Otvory jsme nechystali, ale odstranili celou desku.
Jak jsme odstraňovali mazaninu, vyhrabávali jsme staré noviny.
To víte, že to nedá, aby se člověk nepodíval, jak jsou staré a co se v nich píše.
Jedny z nich byly LIDOVÉ NOVINY a druhé NOVÝ LID.
Vydané byly v roce 1926 a 1928. Dům byl postaven v roce 1929.
Na stropě tedy ležely 83 roků!
Majitel - stavitel použil noviny jako mezivrstvu pod vrchní hliněnou mazaninu, aby překryl spáry mezi deskami.
Jak vidíte, daly by se číst tak dobře, jako včerejší vydání.
Jen to foto mobilem :-)
A bez dnešních přísad, co se do izolace přidávají.
Těsnící kroužek z granátu.
Jak tak člověk v šeru půdy pracuje, ani si nevšímá co je kolem. Ale stále mi něco ťukalo do ramene.
Tak se podívám pořádně a ono je to kus železa. Ale nějaké divné železo. Tvořilo protizávaží dveří na půdu.
Něco mi to stále připomínalo. Ten litinový rošt a sekera byly jasné, ale co ten vroubkovaný pásek?
Pak mi to došlo. Těsnící pásek z dělostřeleckého granátu.
Proč to vím? Protože Drysice patřily mezi nejvíce poškozenou obec za 2. světové války.
A jako děti jsme na poli nacházeli dost válečných pozůstatků, než to nedávno vysbírali detektoráři.
Zajímavý musel být kalibr toho děla. Pokud toho moc nechybí, tak byl průměr 38 cm!!
středa 4. července 2012
Skleněný úl
Jak víte, včelařím. Proto jsem si nemohl nechat ujít v ZOO-parku Vyškov otevření nové expozice, a to skleněného úlu s včelami.
Dle mého názoru se jednalo o podařenou akci. A bude mít velký přínos pro mládež.
 |
| pohled na česno |
 |
| můžete si obléct skafandr a vyfotit se |
 |
| p. farář s ředitelem ZOO |
 |
| posvěcení sochy sv. Ambrože |
 |
| vyhnání včeliček z voliéry |
 |
| vytáčení medu bylo součástí slavnosti |
 |
| otáčení rámků v medometu |
 |
| včelařský kroužek Vyškov |
 |
| plastiky na zdi |
 |
| voliéra s úlem oddělená od návštěvníků |
 |
| v parapetu okna je česno - tudy včely vylétají |
 |
| detail česna |
 |
| sv. František |
 |
| holky tvoří z vosku |
 |
| nechybí stánek s medem a medovinou |
 |
| pohled na selský dvůr |
 |
| nástupiště "dinovláčku" |
 |
| plán ZOO |
 |
| vytáčení medu z nadhledu |
 |
| demonstrace úlu - živé včely |
 |
| ochutnávka odvíčkovaného plástu |
 |
| to samé |
 |
| vitrínka včelařského obchodu |
 |
| pro děti fascinující, a nejen pro ně |
 |
| video s hrami v suterénu |
 |
| video ze života včel |
 |
| a toto jsou moje věžáky |
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)